Pokud se podíváme do rejstříku firem, zjistíme, že dopravou léků se zabývá jen minimum z těch, které se specializují na transport. To se může zdát zvláštní – přeci jen, léky budou potřeba neustále, takže máme poměrně jistý odbyt. Proč jich je tedy jen minimum? Hlavním důvodem je to, že přeprava léků má svá přesná pravidla, kterými se musí řídit. A nejde zde pouze o bezpečnost na silnici či kvalifikaci řidiče, nýbrž i o mnoho dalších věcí. To vše je navíc mnohem přísnější než například u přepravy masa. Příkladem může být vybavení nákladového prostoru automobilu. Ten musí být vybaven tak, aby bylo možné náklad bezpečně připoutat. Mnohé léky jsou totiž citlivé i na otřesy, takže je nutné jim co nejvíce zamezit.
Dále je zde teplota. Asi všichni víme, že zatímco mnohé přípravky mohou být skladovány volně, jiné musí být naopak uchovávány při nízké teplotě, například v lednici. To samozřejmě platí i při jejich přepravě. V nákladovém prostou tedy musí být konstantní teplota, odvislá od typu přepravovaných léků. Proč je to vše tak důležité? Protože u léků prakticky nepoznáme, kdy jsou zkažené. U masa, ovoce či zeleniny vidíme hned, když s ním je nějaký problém, a víme, že jej nemáme jíst. Málokterý lék nám dá takovou indikaci. Musíme se tedy spolehnout na to, že s ním během celé doby, od chvíle, kdy byl vyroben až po moment vyzvednutí v lékárně, bylo zacházeno přesně tak, jak je potřeba.
Zde se tedy dá říci, že na tom bez nadsázky může záviset lidský život. Proto není divu, že jsou pro přepravce nastavena tak přísná pravidla, o tvrdých postizích za jejich porušení ani nemluvě. Nikdo nestojí o to, aby náhodou došlo k neštěstí. To by totiž mohlo otřást důvěrou v celý farmaceutický systém, což by velmi pravděpodobně mělo dalekosáhlé následky.Je tedy jasné, že všechna tato nařízení nebyla stanovena samoúčelně. Jsou velmi důležitá, a proto jsou také tak pečlivě kontrolována. Jde tu totiž o zdraví nás všech.
.jpg){kind=small}
