Měsíc: Listopad 2021

I MLADÍ UMĚJÍ ŠETŘIT

Kasičky měli jednu výhodu, či nevýhodu. Jak to kdo viděl. Peníze v nich musely zůstat tak dlouho, než někdo vzal nůž a rozřízl je.
Ten, kdo si na něco opravdově šetřil, ušetřil. Ne teda žádný majlant, ale už zde začínalo povědomí mladého člověka, že je také nutné si na nějakou věc počkat a sám zaplatit, než se snažit vyrazit potřebnou sumu z rodičů.
Dnešní mladí by tímto způsobem šetření nic neměli. Ceny se pohybují vysoko a než by si ušetřili na lístek do kina, film by se stal filmem pro pamětníky.
padesát euro.jpg
Proto dnešní rodiče musejí sáhnout mezi papírové peníze a ani stokoruna není tou bankovkou, která je s jásotem vítána. Jen skromně potěší.
Z toho důvodu se mnoho mladých dívá po brigádách. Pracují ve fast foodech, kde obsluhují neznalé zákazníky, kteří se mnohdy pošklebují a svým malým dětem říkají, že když se budou špatně učit, tak dopadnou jako oni, klidně uklízejí a vůbec pracují na místech, která se některým zdají podřadná.
Oni jsou ale šťastní. Vykonávají při své škole práci, mají vlastní výplatu a nemusejí chodit škemrat za rodiči, jestli jim dají na kino a nějaké občerstvení. Někteří se do práce zakousnou tak, že si vydělají na oblečení, po kterém už dlouho touží, nebo si jdou vydělat třeba na dražší mobil.
Byla jsem u toho, když dvě paní (matka s dcerou) brblaly nad tím, že mladí jsou nezodpovědní a jen tahají peníze z kapes rodičů. Matka byla o dvě generace starší než já, dcera o patnáct let.
Překvapilo mě, že to vidí takto. Zřejmě dcera taková bývala a její děti, než měly vlastní rodiny, také.
žába po nákupech.jpg
Nemohla jsem mlčet. Docela mě udivilo, že ani jedna nevnímá, kolik studentů kolem nás pracuje.
Nakonec mě dorazily názorem, že mladí zabírají místa starým a že prý nepotřebují mít vlastní peníze na útratu. Stačí, co jim přispěje rodina.
A s tím já rozhodně nesouhlasím.
Líbí se mi, když se mladí staví k životu zodpovědně, nechodí pořád s nataženou rukou za rodiči a na své zájmy si vydělají.
Samozřejmě, že náklady na studium, je hlavně na rodičích, ale i ti „nezodpovědní a flákající se mladí“ dokážou vydělat a mnohdy ušetřit slušnou částku.
A k tomu chodí denně do školy.
Ano, je spousta těch, kteří nic nedělají, protože je doma dotují, ale ti se v době osamostatňování nebudou umět postavit na vlastní nohy. Nebudou si se sebou vědět rady.
Fandím těm, co si už jako dospívající uvědomili, že bez práce nejsou koláče a snaží se svým rodičům ulehčit tím, že sami si dokážou vydělat, ale i získat určité zkušenosti, které po skončení studia budou moci uvádět ve svém životopise. Každý personalista uvidí, že má tu čest s pracovitým člověkem, který je lépe zaměstnatelný.
Nenadávejte na mladé, všichni nejsou stejní. Jen ti pracovití nejsou vidět tak, jako ti flákači, se kterými je házíte do jednoho pytle.

Nenechte se trápit nadváhou

Váha nebo spíše nadváha trápí nejednu ženu. Není to jen problém estetický, ale je to samozřejmě také problém zdravotní. Zvláště s rostoucím věkem představuje nadváha nebo dokonce obezita vážná rizika. Pojďme se podívat na ta nejzávažnější, i když výčet by mohl být nesrovnatelně větší.

· Vysoký krevní tlak
· Infarkt myokardu
· Nádorová onemocnění
· Diabetes
· Srdeční a cévní choroby
váha a dieta

Je čas něco ve svém životě změnit

Rozhodně je vždy vhodný čas něco ve svém životě změnit. Nemá smysl hladovět. Zvláště se to týká zralých žen, kde hladovění opravdu nevede k úbytku váhy, ale tělo si naopak vytváří tuky. Hladovění změňte za zdravou a střídmou stravu. Když potřebujete redukovat váhu, je velmi důležité, abyste nehladověli. Zároveň je třeba, abyste se naučili jíst častěji v menších dávkách. O tom, že je zapotřebí jíst více ovoce a zeleniny netřeba mluvit, nemluvě o bílém pečivu, cukru atd.
nezdravý životní styl
Samozřejmě je velmi důležité, abyste začali také něco dělat v oblasti pohybu. Ne každý má rád sport a cvičení, ale je zapotřebí zvýšit aktivitu. Ideální je pro začátek rychlá chůze. Je dobré najít si takovou aktivitu, která pro Vás bude příjemná a budete ji vnímat jako zábavu. Není vůbec od věci, když se Vám podaří do celého procesu někoho zapojit. Sdílené radosti a starosti představují nepochybně klíč k úspěchu. Zkuste to, už nebudete v kanceláři jediná, která marně a neustále bojuje s nadváhou. Je to běh na dlouhou trať a proto je dobré obrnit se trpělivostí.
Co všechno získáte tím, že se Vám podaří shodit pár kilogramů nebo snad i několik desítek kilogram?
nadváha ženy
· Budete se cítit mnohem zdravější
· Budete mít podstatně více energie
· Budete se sama sobě více líbit
· Budete si připadat přitažlivější
· Budete připadat přitažlivější i druhým
· Budete mít mnohem větší sebevědomí
· Budete vědět, že se dokážete porvat i s velmi náročnými úkoly

Jak posílit imunitu?

Na podzim bývá přechod do zimního období pro mnohé překvapením – babí léto nás uchlácholí, že stále ještě zbývají krásné a teplé dny, potom ale přijde náhlé ochlazení, mnozí z nás nestihnou zareagovat přizpůsobením šatníku a v tu ránu jsou čekárny lékařů plné. Předjaří je náročné především proto, že po dlouhém období zimy bez dostatku slunečního svitu a čerstvého ovoce a zeleniny naše tělo trpí nedostatkem vitamínů a naše imunita selhává.

Jak imunitu posílit?

Vitamínové tablety

Dodejte tělu vitamíny. A pokud to nejde v jídle, nakupte vitamíny. Céčko, zinek či kyselinu listovou seženete v obchodech v mnoha formách. A skvělý je třeba sirup s Echinaceou

Zasaďte si doma řeřichu, její pěstování je velice snadné, snadno se vám o ni postarají i vaše děti, roste bleskurychle a je plná vitamínů a minerálů. Přidat ji můžete do polévky, na brambory či jen tak na chleba. 

Další tipy, jak zvládnout krizové období:

I když se otepluje, dbejte na oblečení. Více tenčích vrstev vám poslouží lépe než jedna silná bunda. Noste pod oděvem funkční prádlo a nikdy nezůstávejte dlouho v mokrém nebo propoceném oblečení. 

Mějte v případě ochlazení či ledového větru po ruce tenkou čepici a rukavice, skvěle vám poslouží třeba ty, které nosí běžci.

Talíř s ovocem

Buďte ohleduplní k okolí – nechoďte nemocní mezi lidi a pokud není zbytí, noste roušku (ta zamezí, abyste prskali na ostatní, ale vás před okolím neochrání), smrkejte do jednorázových kapesníků a při kašli si zakrývejte ústa kapesníkem nebo rukávem.

Myjte si mnohem častěji ruce a ideálně u sebe noste antibakteriální gel. Koupíte ho v každé drogerii.

Skupinám lidí se raději vyhýbejte, ale ven určitě vyražte. Svižná procházka v lese vaši imunitu podpoří. A také více odpočívejte, před spaním odložte telefon, vypněte další elektronické přístroje a dopřejte si vydatný spánek. 

A myslete pozitivně, to prospívá vždycky! 

Napůl snězený sendvič i bramborový salát

  1. Recept na bramborový salát

Je pravda, že takový recept, to je často rodinný poklad a každý si jej střeží, jak jen může a hlavně – je tolik rozdílných variant a verzí, jak jej udělat ještě chutnější – někdo dává ananas, někdo dává šunku, někdo více toho a jiný zase tohle. Artikl to bezpochyby je, ale že by to bylo něco, co by se dražilo na půl milionu korun?
– o tom nás přesvědčil jeden americký mladík, který žertovně udělal nabídku na jednom z crowdfundingových webů = „Chci udělat bramborový salát, i když jsem jej nikdy nedělal. Potřebuji nakoupit suroviny, pokud se složí dostatečný počet lidí, udělám i jiné recepty“. Na takovou šílenost se složilo více než deset tisíc lidí a dohromady přispěli více než půl milionu korun = více méně za pár porcí, pravděpodobně špatně udělaného, bramborového salátu.
bramborový salát

2)Ukousnutý sendvič

Kuriozitu mezi nabízeným zbožím na internetu tvoří do igelitu zabalený sendvič, do kterého si někdo kousnul – byl ale z limitované edice s nějakým potiskem – to byla asi tak jediná zvláštnost. Tento velmi „chutně“ vypadající sendvič se v konečném důsledku prodal za několik tisíc dolarů. Byť nebyl vůbec jedlý a moc dobře prý nechutnal, našel se nějaký blázen, který za to ty peníze opravdu dal.
sendvičový chléb

3)Čelo

Dvacetiletý mladík nabízel na internetu své vlastní čelo jako reklamní plochu. Byť se to zdá jako ujetá věc, opravdu se našel někdo, kdo do toho jde a mladík si vydělal něco málo přes 700 tisíc korun. Za reklamu na čelo.
dívka v okně

4)Okno

Nebylo to jen tak ledajaké okno, ale okno, ze kterého střílel střelec, který zastřelil J.F. Kennedyho. Sice bylo trochu nakřáplé, ale ani tento malý detail nevadil někomu, aby za něj dal bezmála 60 miliónů korun. Pokud byste přemýšleli o dobré investici, zkuste zastřelit někoho známého přes okno – jak vyjdete z vazby jej stačí prodat a máte vystaráno.

Byť se jedná pouze o některé kuriozity vybrané, na internetu koluje spousta těchto špatných vtipů, které si lidé ale koupili s jakýmsi čistým svědomím a klidem. A vy se lopotíte v práci za 90 korun měsíčně.

Ratanový nábytek

Ratan je liána rostoucí v Indonésii,  Malajsii, ale také v jižní Číně nebo na Filipínách. Většina světových zásob (asi 75 procent) roste v Indonésii, na ostrovech Borneo, Sumbawa, a Sulawesi. Samotné slovo pochází z malajského „rotan“, kterým je nazýváno asi šest set druhů palem. Jde o silnou popínavou rostlinu, s průměrem od jednoho do sedmi centimetrů. Šlahouny takové liány mohou dorůstat až ke sto metrům.
ratanový nábytek na terase.jpg
Nejčastěji se na výrobu nábytku sklízí liány dlouhé patnáct až dvacet metrů. Jde o lehké a ohebné dřevo, které se po napaření ohýbá do požadovaného tvaru.
Ratan byl používán již ve starověkém Egyptě a vlastně až dodnes je většina prací ohledně výroby prováděna ručně, takže se občas mohou na výrobku objevit drobné nepřesnosti, nebo mírné barevné odlišnosti. Což ale naopak nábytku dodává na zajímavosti a ojedinělosti.
Do venkovních prostor se používá ratan, který je neloupaný a tím pádem je jeho jádro chráněno proti nepřízni počasí, povětrnostním vlivům. Pokud chceme ratan do interiéru, pak se kůra při výrobě loupe a používá se jádro ratanu. Taková sloupnutá kůra se pak dále může použít při výrobě třeba košíků.
ratanové židle.jpg
Když je ratan vytvarován do požadovaného tvaru, musí se na něm provést povrchová úprava, jako je broušení, moření, lakování. Z tohoto důvodu je údržba nenáročná, vystačíte si s navlhčeným hadříkem.
Obzvlášť do venkovních prostředí je další variantou takzvaný umělý ratan, nebo též někdy nazývaný syntetický ratan, jde o imitaci přírodního ratanu. Umělý ratan je plně recyklovatelný. Nábytek z umělého ratanu je lehký (jeho základní konstrukce je z hliníku) a velmi odolný proti povětrnostním vlivům, můžete ho používat i při vysokých teplotách a mrazu.
Ať si vyberete přírodní, nebo umělý ratan, najdete nábytek opravdu širokého využití. Od křesel různých tvarů, stolků, postelí, komod až po různé ratanové doplňky. A vaše kancelář, ateliér, či pokoj dostane opravdu zajímavý nádech.

Rozená babička versus babičkou z povinnosti

Každá žena tajně doufá, že se jednou stane maminkou. Když se ji to splní, užívá si to, co jen to jde. Jenomže to, že děti vyrostou, už oplakala ne jedna žena. A tak si později přeje, stát se babičkou. Protože být babičkou, je být druhou mámou a strážným andělem všech vnoučat. Někdy na to, ale žena připravená není a tyto role se ani nezhostí, protože ji to není blízké. I to se stává. Jaké jsou rozdíly mezi babičkou z radosti a babičkou z povinnosti?
panenka babička

ŽENA, KTERÁ TOUŽÍ PO TOM MÍT VNOUČATA

 Milá, vlídná, laskavá, hodná a štědrá, jednoduše nejlepší – to je babička! Když přijde to velké očekávané oznámení o vnoučeti, pro budoucí babičku je to, jako povel ke startu. Začne nakupovat oblečení, pořizovat výbavu a vše potřebné a nevyhnutné, co dítě bude potřebovat. Všechno mu chce dopřát a opravdu nikdy se neohlíží na sebe. Nic se na tom nemění, ani po narození vnoučátka, kterého se nemohla dočkat. Cítí k němu silný vztah, miluje ho od prvého okamžiku a ví, že mu chce být vždycky na blízku a po ruce. Těší se na každou návštěvu, vyjížďku kočárkem, svátky a narozeniny. Chce být na všech výletech, u všech jeho pokrocích a hlavně co nejvíc vidět, jak neuvěřitelně rychle roste. Taková babička dává vnoučatům především kus sebe.

babička a maminka
ŽENA, KTERÁ SE NECÍTÍ BÝT JEŠTĚ BABIČKOU

Zdá se, že jsou i ženy, které si nepřipadají vůbec staře a už vůbec ne na to, aby na ně někdo volal „babi“. Takzvané „aktivní babičky“, se jako babičky vůbec necítí. A taky, že je to na jejich vztahu ke vnoučatům, znát. Takové babičky se staví na návštěvu většinou jenom příležitostně, v mnoha případech, jen s úmyslem odevzdat dárky a jít. Povinnost jim takhle odpadá a můžou zase žít svým perným životem. Třeba mají nového přítele, nebo rádi cestují, tráví čas s kamarádkami u vína, nebo jenom chtějí mít poklidný život doma a chvíle pohody. Neznamená to ovšem, že jsou na své vnoučata jako na cizí, ale většinou jim místo lásky, dávají materiální dárky, co se samozřejmě dětem počítá. Co jim to, ale přinese do budoucna, se ukáže časem. Vždyť nejlepší a nejkrásnější vzpomínky z dětství začínají větou „Moje babička…“. A taková žena, která roli babičky nepřijala, jim toto kouzlo nabídnout nemůže.